Skip to main content

Revitalizace Mariánského náměstí a přilehlého okolí

Mariánské náměstí vnímáme jako zdravě sebevědomý a svébytný prostor reagující na potřeby obyvatel a návštěvníků. Náměstí prošlo v průběhu staletí mnoha výraznými změnami, které formovaly jeho podobu. Nový návrh v sobě nese stopy proměny místa s esencí jasné současné vrstvy.

  • Název

    Revitalizace Mariánského náměstí a přilehlého okolí

  • Místo

    Pražská památková rezervace

  • Status
    Koncepční studie, výhra ve výběrovém řízení na kvalitu
  • Rok

    2020

  • Tým

    Pavel Buryška, Michal Štěpař, Lukáš Landa, Lucie Lorencová, Lada Chromelová, Michal Rešetár
    Spolupráce: Květoslav Syrový, Lucie Miovská, Lukáš Novák, Milan Malý

  • Investor

    Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

  • Velikost

    18 632 m²

Mariánské náměstí je místo setkávání, nikoliv jen vstupní prostor velkorysých průčelí čtyř významných institucí – Clam Gallasův palác, Národní knihovna, Městská knihovna a Magistrát hlavního města Prahy. Je to prostor umožňující svou variabilitou širokou paletu dějství na škále PLNO – PRÁZDNO. Prostor pro zastavení, pozorování, trávení času. Inspirativní místo, které dovolí člověku nadechnout se uprostřed Prahy. Místo, které spojuje minulost s budoucností.

Návrh představuje malířské plátno spojující roztříštěnou kompozici náměstí. Jednotlivé charakteristické prvky návrhu, jimiž jsou – nový venkovní výstavní prostor GHMP v rozšířeném korytě ulice Platnéřská, lavice před knihovnou, nově zasazené ohnivě kvetoucí javory, kašna, pítko a mlhoviště před Magistrátem hlavního města Prahy, prostor pro obměňující se pavilon a dočasné umělecké intervence, tvoří kompoziční a funkční nástroje, které citlivou formou promítají původní prostorové vztahy Mariánského náměstí. Role aut je upozaděna, chodec se cítí bezpečně a může naplno využít širokou škálu dějů, které se na náměstí odehrávají. Prostor náměstí je nově uvažován jako pěší zóna. Místem původního plácku probíhá terénní vlna vyrovnávající pozvolně asanovanou a historickou úroveň ulic Starého Města. Vazbu velkoformátové řezané dlažby v této svažité ploše ztužují štípané zapuštěné sloupky vytvářející jakýsi specifický koberec.

Náměstí Franze Kafky se promění v obytnou zónu s možným provozem všech vozidel. Jsou minimalizovány pojížděné plochy, čímž vznikají nové bezpečné plácky doplněné o stromy v nárožích ulic Kaprova a Platnéřská. Předmětem mezinárodní výtvarné soutěže bude vhodné umístění a návrh uměleckého díla do prostoru tohoto náměstí pod záštitou programu Umění pro město. Platnéřská ulice nabídne široký chodník a prostor pro dočasné venkovní instalace v režii Galerie hlavního města Prahy. Kaprova ulice bude doplněna oboustranným stromořadím. Mariánské náměstí se mění. PRÁZDNO umožňuje PLNO.

#mojemarianske

východiska

míra setrvání lidí v prostoru k 13. 9. 2019 - parkoviště  

míra setrvání lidí v prostoru k 18. 10. 2019 - pěší zóna 

příběh proměny místa

původní kostel Panny Marie Na louži
(rytina kolem roku 1544)

Stržení kostela v rámci Josefínských reforem způsobilo rozostření jihozápadní hranice Mariánského náměstí.

Asanační zákon byl schválen 11. 2. 1893  a v říjnu 1896 započalo na základě vyhlášky městské rady bourání prvních domů. 

rekonstrukční řez
(Průvodce pražskou archeologií)

kompozice náměstí

Návrh přistupuje k náměstí jako pomyslné malířské plátno, které jej překryje a sjednotí jeho stávající nesourodou kompozici a tvarosloví.

Pomocí hlavních výrazových prvků, jako jsou kamenná lavice před městskou knihovnou, skupina stromů s kašnou, trysky mlhoviště, způsob kladení dlažby či výběr místa pro obměňující se umělecké instalace, jsou do náměstí navraceny původní prostorové a kompoziční vztahy.

využitelnost náměstí

každodenní život

kulturní / volnočasová akce

tržiště

koncert / letní kino

hromadné odběrové místo

výstava

demonstrace

proměňující se umělecké intervence / pavilon