Škola, která se umí pořádně vybarvit. Základní škola na pražském Střížkově dokáže člověka napálit. Vypadá jednoduše až minimalisticky. Možná dokonce nenápadně. Strohá bílá fasáda je členěna sítí oken, která sleduje provozní potřeby místností. Velká okna akcentují centrální chodbu, jakousi tepnu celé školy. Objekt je přístavbou stávajícího areálu a jako takový je s ním provozně neoddělitelně spjat. Nachází se v něm pouze výukové prostory prvního stupně, družina a kabinety vyučujících. Vše ostatní, jako je tělocvična, specializované učebny nebo jídelna najdeme ve stávajících objektech. Dispoziční trojtrakt spojuje centrální pobytová chodba, která se ve vybraných místech nápadně rozšiřuje a vytváří přestávkové a odpočinkové plochy, jakési zálivy.

Chodba zaujme na první pohled. Je zvýrazněna sytě oranžovou barvou, která zdobí nejen veškeré stěny, ale také podlahu, vestavěný i mobilní nábytek, dveře, viditelné rámy vnitřních skleněných dělících příček nebo vnitřní vstupní dveře. Jedinou výjimkou v barevnosti chodby tvoří tubus schodiště a prefabrikované nadsvětlíkové panely nade dveřmi do jednotlivých tříd, kterým je ponechána přírodní barva betonu. Oranžová chodba se propisuje do jednotlivých tříd – barva je zopakována u nohou židlí a lavic, které jsou doplněny přírodním dřevem a odstíny bílé či šedé barvy. Jinak však interiér tříd pojímají klidné světlé tóny, které přirozeně napomáhají soustředění. Tichá třída a barevná živelná chodba tak tvoří hravý kontrast. Materiálem podlah interiéru budovy je vinyl, oranžová keramická dlažba a pohledový beton. Oranžová barva se projevuje ještě jednou – v družinových třídách, které narozdíl od těch kmenových dostaly zadní hravou část. Tiché a neutrální se tu v jednom kuse potkává se svěžím, bláznivým, divokým a barevným. Fantazie řízená chytrým systémem.