Skip to main content

Revitalizace Kabeláčova mlýna

Racionální propojení hlavních provozních celků s reprezentační funkcí představuje jakýsi „náhon“ odkazující k historii objektu mlýna, ve které však nyní už neproudí voda, ale spokojení návštěvníci. Je prosklený a obrací se do nástupního svahu. Stává se tak jednoznačným vtokem do budovy, který nelze přehlédnout.

  • Název
    Revitalizace Kabeláčova mlýna
  • Místo
    park v podzámčí, Slatiňany
  • Status
    soutěž
  • Rok
    2019
  • Tým
    Pavel Buryška, Barbora Buryšková, Zdeněk Pech, Ivo Kratochvíl, SDAR
  • Investor
    Město Slatiňany
  • Velikost

    1 572 m2

Kabeláčův mlýn se nachází v těsné blízkosti centra města, zámku a na křížení několika významných cyklistických a pěších tras. Nabízí přímé napojení na řeku Chrudimku. Návrh přistupuje k rekonstrukci mlýna střídmě a pokorně. Revidujeme stávající konstrukci a navracíme původní vyváženou kompozici. Hlavní provozní celky umisťujeme do přízemí. Vzniká tak jasná komunikační osa, díky které je objekt maximálně přehledný a bezbariérový. Odstraňujeme stávající zeď dvora a vytváříme veřejné prostranství, do kterého se návštěvníci nově dostanou snadno také po schodišti u zámecké zídky. Ctíme kontext místa. Objekt sceluje fasáda tvořená bílou strukturovanou omítkou. Okna zvýrazňujeme novými, černými hliníkovými rámy. Kulturní a společenské centrum tvoří jádro objektu. Reprezentativní prostor zůstává umístěn v původním objektu mlýna. Knihovna je spojena s infocentrem a nachází se ve východním křídle, které nabízí výhled do všech částí parku. Upozorňujeme na historii objektu. Prezentaci historie mlýna umísťujeme přímo na skleněnou stěnu vstupní spojovací galerie. Návštěvník se tak s expozicí seznámí nezávisle na otevírací době Kabeláčova mlýna. Racionální propojení hlavních provozních celků s reprezentační funkcí představuje jakýsi „náhon“ odkazující k historii objektu mlýna, ve které však nyní už neproudí voda, ale spokojení návštěvníci. Je prosklený a obrací se do nástupního svahu. Stává se tak jednoznačným vtokem do budovy, který nelze přehlédnout.

Rozeznáváme čtyři systémy organizace vnitřní městské krajiny – zámecký park, divočejší lineární park podél řeky na jižní hranici řešeného území, nábřeží řeky Chrudimky a soukromé zahrady v severní části. Počítáme s propojením či zkratkou na cestě k zámku, jízdárně či městskému úřadu. Veřejná prostranství vnímáme v jednoznačné dualitě – veřejná zahrada a nábřeží a dětské hřiště. Zahrada představuje prostor pro organizace komunitních akcí, pořádání dětských narozenin, oslav, promítání letního kina nebo opékání špekáčků. Nábřeží slouží každodennímu užívání. Nové dětské hřiště s posezením ve stínu vzrostlých stromů láká návštěvníky.

místo
dva signifikantní charaktery veřejných prostranství: veřejná zahrada a nábřeží/dětské hřiště

inventarizace prostoru
distribuce programu do jednotlivých křídel objektu definuje prostorové nároky provozů

kompozice
rozmístění provozních celků sleduje výškovou hierarchizaci: nejdůležitější program = nejvyšší hmota

komunikační osa
„náhon“ odkazující k historii objektu mlýna, ve kterém však nyní už neproudí voda, ale spokojení návštěvníci

půdorys 1. podzemního podlaží

půdorys 1. nadzemního podlaží

půdorys 2. nadzemního podlaží