Na cestě z Velešína do Třeboně míjím Komařice. Vítají mě štíty statků a stavení, cestu lemují zdi z cihel a kamene i kapličky skryté ve výklencích. V nich sochy světců drží stráž nad pocestnými. V samém srdci září stará hájenka – radnice s nabílenými zdmi a červenou barokní střechou.
Spolkový dům Komařice
Obec Komařice
odměna v architektonické soutěži
2023
Pavel Buryška, Barbora Buryšková, Blanka Drašnarová, Tereza Mirská, Michal Štěpař
Spolupráce: Lucie Lorencová, Martin Černý, Vít Rous, Květoslav Syrový, Jiří Petlach
Obec Komařice
xxx m²
Vedle radnice dvůr, nikoli uzavřený, ale obecní, volně přístupný, s hospodou. Kolem to švitoří. Chlapi si zašli po práci na pivo a v přátelském hovoru se vzájemně popichují. Děti běhají dokola, honí se kolem vzrostlého stromu, předvádí divadlo na improvizovaném podiu. Záda jim chrání zídka, nízká posedavá, ale stejně jako všechny ostatní z cihel a kamene vystavěná. Jemně odděluje dvůr od ulice, přičemž neubírá ze vzájemné blízkosti.
Projdu dvorem a ocitám se ve dvorci – předpolí sálu. Tvrdá, fortelná cihla pod mýma nohama pomalu ustupuje záhonům a travinám. Prostor se semkl. Z jedné strany jej chrání stěna spolkového sálu, z druhé štít zakončený komínem. Posadím se u studny, odpočívám a koutkem oka nahlížím skrze velké okno do knihovny.
Na dvorec navazuje zahrada, která jemně zakončí mou cestu. Usedám pod strom do měkké trávy a nechám se ovívat letním vánkem. Příroda zde zvítězila. I nade mnou.
Návrh nesází na městskou okázalost. Naopak chce vyzdvihnout vesnickou skromnost, účelnost i každodennost.
Stát se běžnou součástí života místních. Garáže navazují na silnici, sál na hospodu, z knihovny se díváme do zahrady.
V obci Komařice navrhujeme nový obecní dvůr s hospodou, společenským sálem a knihovnou. Soubor doplňuje garáž se skladem/dílnou i stará hájenka, dnešní obecní úřad.
Stávající objekty vyjma hájenky navrhujeme vzhledem k jejich stavebně technickému stavu nahradit novými, které vyhoví současným požadavkům – jak uživatelským, tak energetickým i enviromentálním.
Novostavby reagují na hájenku i své okolí. Hledají historický kód původní vesnické zástavby a snaží se s ním přirozeně sžít. Zároveň defi nují nový veřejný prostor, kterému dávají jasný smysl i hierarchii. Na ulici navazuje obecní dvůr, z provozních důvodů převážně zpevněný, tak aby obstál každodenním nárokům.
Za dvorem se nachází intimnější prostor dvorce, ve kterém zpevněná plocha začíná ustupovat vegetaci. Dvorec slouží také jako venkovní rozšíření spolkového sálu, kdy je možné oba prostory volně propojit.
Veřejný prostor zakončuje zahrada s trávou a stromy. Nejútulnější a nejbezpečnější prostor pojímá dětské hřiště.
Náves
Po dokončení obchvatu vhodné náves revitalizovat. Ústřední veřejný prostor obce (sezónní větší akce typu májka, poutě).
Obecní dvůr
Dvůr, předpolí sálu, hospoda, knihovna, úřad. Iniciace komunitního života, koncentrace aktivit, reprezentace, garantované setkávání na denní bázi za každého počasí v létě i v zimě.
Zahrada
Bezpečný, měkký, hrazený prostor s přímou vazbou na obecní dvůr. Venkovní aktivity, hra, předpolí sálu, pumpa, pronájem.
Ulice
Po dokončení obchvatu úprava uličního profilu směrem ke zvýšení obytnosti a pěšího/cyklo pohybu, doplnění stromořadí. Zpevněné propojení návsi a obecního dvoru.